Agility 

Agility jsme se věnovali asi do dvou let Chapse. On se pro agility narodil, běhal by ho stejnou rychlostí až do padnutí. Nevadí mu neustále opakovat stejnou sekvenci nebo jeden skok. Je rád že může skákat. Běhá ho s kýmkoli, při agility mě klidně vymění. Na ukázkách běhá i s dětmi. Odměnou je pro něj samotný parkur. Nepotřebuje žádnou hračku, běhá pouze proto, že ho to baví. Bohužel jsme velmi podcenili začátky a Chaps je neuvěřitelný buldozer. Sejme téměř každou laťku. Nefunguje ani skoková gymnastika, prostě nic :) Až na tento problém je Chaps krásně ovladatelný. Dřív byl hodně splašený, ale později se naučil reagovat na povely jak slovní tak na povely tělem. 

Bohužel má špatnou paničku, která je neschopná ho správně vést na parkuru, takže se agility již nevěnujeme. Díky mému vedení a Chapsově bláznivosti si jednou zranil koleno a hrozila operace, protože má úlomek, který způsobuje záněty vazů.

Nyní žádné problémy nemá, sportuje na plno, ale k agility se už nevrátíme.